- zdůvodnění -
První písemná zmínka o existenci osady, rozložené podél potoka v západovýchodním směru severně od Zábřeha na Moravě, pochází z r. 1373. Od té doby až do zániku patrimoniálního zřízení náleželo Rovensko k zábřežskému panství a i po roce 1848 bylo začleněno k zábřežskému soudnímu a politickému okresu.
Rovensko bylo původně ryze zemědělskou obcí, koncem 15. století tu byl panský dvůr (za první pozemkové reformy v r. 1918 byl tehdy Lichtenštejský dvůr rozparcelován). V okolí se dolovala železná ruda a později tu byly pro místní účely využivány hrnčířské a cihlářské jíly.
Mezi historické památky Rovenska patří dvě staré zemědělské usedlosti, představující empírem ovlivněné lidové stavby z doby kolem poloviny 19. století. Ze stejné doby (1856) pochází i na návsi stojící mariánská kaple, atypická trojboká boží muka u silnice do Postřelmůvku lze datovat do první poloviny 19. století.
Pečetním znamením Rovenska byl rak, opis kapitálou - OBEZNI. PECZET. ROWENSKA. (srov.: Vlastivěda šumperského okresu, Šumperk 1994, s. 416). Toto staré pečetní znamení respektoval také autor návrhů rovenských obecních symbolů, pro nezbytné odlišení od jiných znaků s rakem je však spojil s figurou koruny, prezentující místní mariánskou svatyni. Rak je navržen v tradiční červené barvě, kombinace červené a zlaté připomíná významné a dlouhodobé majitele zábřežského panství, knížata z Lichtenštejna (1622-1848).
Miroslav J.V.Pavlů
heraldik